Spánek a jeho poruchy patří mezi velké civilizační otázky současnosti. Některé faktory jsou zakotveny již v samé podstatě společnosti, jiné dokážeme relativně snadno sami ovlivnit. Například kvalitními lůžkovinami. A proto jsme se rozhodli také spolupracovat a představit Katarínu Evansovou, která založila projekt Spěte s vědci. Katarína bude pravidelně přispívat do rubriky "Spánkový wellness" na našem blogu a určitě ji potkáte i na našich akcích.
Přečtěte si krátký rozhovor o tom, co ji k založení projektu vedlo a proč zrovna "spánek".
Kataríno, založila jste a vedete projekt SPĚTE S VĚDCI. Co to přesně obnáší? Co si pod tím představit?
Spěte s vědci je jeden z mnoha podprojektů a směrů, kterým jsme se vydali s kolegy. Zaměřujeme se v něm primárně na edukaci o spánku, chronotypu, spánkové hygieně ap. Cílem je ukázat lidem jak je spánek důležitý, vysvětlit neurobiologická propojení – že to není 8 ztracených hodin (u některých jedinců dokonce jen 5) ale je to důležitý proces, který pokud není kvalitní, tak se to na člověku, jeho zdraví a mysli odrazí.
Co vás k tomu vedlo? A na čem stavíte, odkud máte zdroje, znalosti?
Vedli mě k tomu lidé - participanti a pacienti, se kterými jsem se potkávala a stále setkávám během studií a praxe, a na tom i stavím. Vystudovala jsem jednooborovou psychologii a aktuálně dokončuji doktorát v oboru Neurověd na 3. Lékařské fakultě na Karlově univerzitě. Také jsem absolvovala stáž v Holandsku, kde tyto metody zavádějí do praxe více než u nás v ČR/SR. Takže ty znalosti jsou jak teoretické, tak podpořeny léty výzkumu a mezinárodním a mezioborovým týmem.
Co jste dělala předtím? Nebo jak dlouho téma spánek “studujete”?
Výzkumu spánku se věnuji v podstatě od začátku studií, začalo to volitelnými předměty na škole, výzkumem paměti u chronotypů (chronotyp = zda jste sova nebo ptáče), následně jsem na rozšíření tohoto výzkumu získala grant, pak jsem spolupracovala na nefarmakologických metodách vylepšení spánku a paměti seniorů.
Od nástupu na PhD. se tedy věnuji nejen chronotypu, ale i nefarmakologickým řešením spánkových problémů a letos jsem získala další grant právě na chronoterapii, jejíž součástí je i, nazveme to, „spánková terapie“. Takže už to bude 10 let a posledních 6 hodně intenzivních.
Co je cílem projektu a kdo je vlastně vaše cílová skupina?
Cílem je, aby lidé spali:D
Aby si uvědomili, že to není ztracený čas, ale čas kdy se tělo regeneruje a mozek pracuje, i když jinak než když jsme bdělý. Mnoho lidí si totiž neuvědomuje, jak je kvalitní spánek důležitý, ale pak si stěžují, že jsou nevýkonní, podráždění, nedokážou se soustředit, a podobně.
Spíš bych řekla, že nemáme specifickou cílovou skupinu, ale programy pro určité skupiny – dle požadavků zájemců vytvoříme pro manažery krátký intenzivní kurz, kde se zaměříme na konkrétní oblast a jak ji vylepšit – trochu úvodu a konkrétní postupy.
Pro pracovníky v domově seniory to zaměříme jak na jejich spánek, tak aby lépe pochopili změny spánku vlivem věku. Pro seniory máme spánkové edukace. Vždy záleží, zda chtějí řešit problémy, prevenci nebo se vzdělávat. Spánek je fascinující a komplexní téma, které nejde vysvětlit za 2 hodiny, no umíme vypíchnou to podstatné co pomůže dané skupine.
Spánek je primární potřeba každého z nás, ale každý potřebuje “svoji délku” - jak to vnímáte vy z odborného hlediska?
Je pravda, že každý potřebuje svou délku, ale často je špatné načasování, které je stejně, ne-li více důležité jak délka.
Naše společnost je však nastavena „na ráno“ a to dost určuje fungování všem. Úřady jsou otevřeny dopoledne, pracovní doba od 8 a toto dělá problém v načasování spánku dle preferencí jedince. Můžeme si to ukázat na příkladu: Měla jsem participantku, která byla výrazná sova, což znamená, že její cirkadiánní fáze (načasování spánku a bdění) je opožděná oproti ptáčatům nebo nevyhraněným jedincům. Její biologické hodiny v mozku tedy seřizovaly všechny procesy podle toho, a její ideální čas na spánek byl od 3 do 11 rána. Pokud by šla spát ve 22 a vstávala v 6, bylo by to také 8 hodin ale z pohledu těla a nastavení výrazné sovy by to bylo, jako kdybychom ptáče nutili vstávat kolem 3 ráno.
To ptáče by si na to časem trochu zvyklo, ale ten spánek by nebyl ani z daleka tak kvalitní a odrazilo by se to na zdraví a psychice. Jenže vstávat v 6 ráno ,,je přece normální“ - ne pro všechny, a proto je skvělé, že mnoho zaměstnavatelů na to začalo brát ohled. Má totiž větší smysl nechat pracovat lidi od 9-10 protože když přijedou na 7, tak není jisté, zda je vzhůru i jejich mozek, nebo jen tělo.
A kolik hodin spíte vy? Je to lehké dodržet, máte i nějaké výkyvy a nebo “přes to nejede vlak” a přizpůsobujete spánku svůj život a den?
Já se snažím těch 8 hodin, pokud mám náročný den a spoustu nových věcí, tak i 9, abych načerpala psychické a fyzické síly a mozek si toho víc zapamatoval a zpracoval. Jsem však sova a to není jednoduché, protože jednak naše společnost je nastavena primárně pro ptáčata, a také jsem extrémní sova, takže práce mi jde nejrychleji od 17 a ve 3 ráno mívám nejlepší nápady. To však není úplne ideální, takže využívám různé hacky, abych si udržela rytmus spánku od 1 do 9, protože nejčerstvější se cítím když vstávám v 9, a před 1 prostě neusnu. Také omezuji modré světlo, doma mám světla, která automaticky mění intenzitu a chromatičnost dle nastaveného času.
Takže to není o přizpůsobování se spánku, ale nalezení kompromisu mezi dnešní dobou, technologiemi, požadavky společnosti a tím, co potřebuje mé tělo. Protože dobře vyspaná zvládnu úkoly efektivněji a v pohodě - z tohoto důvodu už nemíváme porady 8:30 :D
V článku na zena.aktualne.cz zmiňuje podnikatel Vít Horký (považovaný za jednoho z nejúspěšnějších podnikatelů v Česku. Jeho technologická firma Brand Embassy se za osm let existence dostala na špičku ve svém oboru), že byl schopný pracovat i 14 hodiny denně, spánku si nedopřával a bohužel mi pak přišla “faktura” na zdraví. Jak to vnímáte, je to problém dnešní “generace”?
Nemyslím si, že je to jen problém dnešní generace. Lidé se snaží stíhat práci, osobní život, vzdělávání, podávat všude výkony, a u podnikatelů je to ještě znásobeno. Pracovat 14 hodin denně samozřejmě nedoporučuji, ale je-li to nutné, dobrý spánek je alfa a omega. Nemůžeme po svém těle chtít, aby pracovalo na 110%, mozek si všechno pamatoval, a zároveň jej nenecháme v noci vše zpracovat. To je jako kdybychom na PC neustále otevírali složky, zadávali výpočetní procesy, nikdy jej nevypínali ani neaktualizovali software, a po měsíci se vztekali, že se zasekává.
Je skvělé, že si pan Horký uvědomil, proč tomu tak je, zlepšil to, uvědomuje si spojitosti a následky. Má ovšem pravdu v tom, že to u podnikatelů nebo vrcholových manažerů není nic neobvyklého. Tlak na výkon, stres a zodpovědnost se projeví nejen ve dne, ale i v noci. Často pak sahají po lécích na spaní, které sice na chvíli zaberou, ale nemohou být brány jako dlouhodobé řešení.
Myslím, že je lepší dosáhnout cíle o něco později, ale ušetřit si kolapsy a následné psychické a fyzické problémy, protože to vyřadí člověka „ze hry“ na mnohem delší dobu, než hodina spánku denně ,,navíc“.