Spánková vědkyně a odborná garantka MARIELI Katarína Evansová se dlouhodobě věnuje popularizaci tématu chronotypů a spánku. Mimo jiné se zaměřuje také na kvalitu spánku u dětí a to všech věkových kategorií. Na eventu S MARIELI na skleničku v posteli jsme jí položili několik otázek týkající se kvality spánku našich ratolestí.
Kolik hodin spánku denně potřebují miminka, aby byla odpočatá?
Délka spánku je ovlivněna mnohými faktory, mezi něž patří věk dítěte, ale také vnější okolnosti jako například, jak probíhal třetí trimestr nebo i to, zda se dítě nenarodilo předčasně. Donošený novorozenec spí 18 až 20 hodin denně a dokáže být vzhůru maximálně pár desítek minut. Mezi jedním až čtvrtým měsícem mají spánkový režim pořád nepravidelný, avšak bdění se soustřeďuje do dvou až čtyř hodinových cyklů kvůli krmení a primárně v denní době. V období od pěti do dvanácti měsíců se začne jejich spánkový rytmus stabilizovat a dítě spí více v noci než ve dne. Je však důležité poukázat na velké rozdíly právě ve věku a také na to, že většina kojenců nespí celou noc bez přerušení.
V jakých hodinových intervalech by mělo děťátko odpočívat, aby mělo co nejkvalitnější spánek?
Každé dítě je jiné a přístup k němu by měl být individuální. Není proto vhodné snažit se ho natlačit do nějakých tabulek, aby mělo ,,normální“ spánek. Důležité je najít si režim, který vyhovuje jak dítěti, tak matce a ten následně dodržovat. Pokud kamarádčino dítě spinká od 20 h do půlnoci a to moje ne a ne spát, neznamená to, že je něco špatně. Jen to má možná jinak nastavené. Taktéž pokud se budí s pláčem, je to normální reakce na probuzení během fáze REM. Kolem druhého a třetího roku dítěte se polyfázický spánek (několik spánků denně) mění na monofázický a odpoledne mívá dítě již jen krátké zdřímnutí.
Jak rozpoznat problémový spánek, pláč po probuzení atd.?
Dle výzkumů se poruchy spánku objevují u 30% dětí a dorostu. Unavené děti jsou pak neklidné, podrážděné, pláčou, případně jsou emočně labilní a úzkostné. Dalším problémem je, že pokud se jim špatně spí, má to negativní vliv i na rodiče.
Co normální je a co už je porucha, je však nutné vnímat v kontextu vývojového období, což někdy není jednoduché. To, co považujeme u dospělých lidí za patologické, může být v určitém vývojovém stupni úplně normální, ale okolí (dospělí) to vnímají jako příznak nemoci. Například u kojence kolem jednoho roku převládá během spánku REM fáze. Během této fáze se může probouzet i dospělý přirozeně i několikrát za noc, jen si tato krátká probuzení nutně nemusí pamatovat. Ve druhé polovině noci nastává tzv. REM fáze, pokud se v této fázi člověk probudí, je schopen si živě pamatovat sen, ze kterého se probudil. Podobně se několikrát za noc budí i dítě, které po probuzení může plakat, protože se necítí dobře (například kvůli separační úzkosti). I takové stavy jsou normální a není třeba se kvůli nim stresovat.
Nutno však podotknout, že důležité období pro spánek dítěte začíná již v prenatálním vývoji, kdy je plod nejvíce ovlivňován psychikou a životosprávou matky. Po narození může zhoršit situaci, pokud má matka během šestinedělí nějaké psychické či fyzické problémy. Ty mohou narušit vztahy i zmiňovaný režim. I z tohoto důvodu aktuálně pracujeme s matkami, které zažívají psychickou nepohodu i po období šestinedělí. Zde využíváme nefarmakologické intervence za cílem zlepšení spánku maminky a nastolení celkové pohody v rodině.
Pokud má dítě insomnii, jak je vhodné ji řešit?
Nespavost neboli insomnie se projevuje jak u dospělých, tak u dětí. Zahrnuje celou škálu problémů, které se odrážejí na kvalitě i celistvosti spánku. Typické je jak časté buzení, tak ztížené a prodloužené usínání. Příčin těchto problémů může být mnoho – od nesprávné spánkové hygieny až po zpožděnou či předsunutou fázi spánku, tj. zda je dítě ranní ptáče, nevyhraněné nebo sova. U nejmenších dětí nejsou tyto preference patrné, ale čím jsou extrémnější, tj. dítko je například extrémní sova, tím dřív je to vidno. Je proto důležité najít takový harmonogram, aby vyhovoval jak dítěti, tak pečující osobě. Opět platí, spokojený rodič = spokojené dítě.
Má nějaký vliv na kvalitu spánku prostředí, kde dítě spí?
Určitě ano. Ložnice by měla být klidným místem bez rušivých stimulů, přiměřené teploty a s pohodlným lůžkem. U dětí je to o to důležitější, že nám neumí říct, zda jim je teplo, zima, něco je škrábe a podobně. Všechno negativní nám sdělují pláčem, proto je důležité, aby měly co nejpříjemnější prostředí bez jakýchkoliv rušivých podnětů.